Penzion a restaurace „NA ZBOROVĚ“ je nejstarší „zájezdní hostinec“ ve Strakonicích, fungující nepřetržitě jako restaurace či hostinec od roku 1790. Koňský handlíř ze Strakonic se rozhodl v roce 1788 postavit na hlavní cestě z Českých Budějovic do Plzně zájezdní hostinec a to na úplném konci Strakonic.

V roce 1790 dokončil a otevřel kamenný dům s jedním patrem, obrovským dvorem, stájemi a zázemím pro služebnictvo a porážkou pro dobytek. V přízemí byla nevelká krčma s krbem a udírnou, nad krčmou bylo několik pokojů pro pocestné. Vozkové tenkrát přepravující zboží z Českých Budějovic do Plzně a obráceně, rádi v krčmě stavěli, protože to bylo na půli cesty a navíc krčma byla vyhlášena domácími uzenými salámy, vždy čerstvým chlebem pečeným před zraky poutníků i pivem vařeným přímo na místě. Pokud koně vozků byli příliš unavení, byla možnost koně ustájit a dostat svěží koně. Při zpáteční cestě si vozka své koně již odpočinuté zase vyzvedl a pokračoval v cestě.

Tento hostinec byl tak úspěšný, že roku 1836 syn tohoto koňského handlíře přistavěl a rozšířil provoz celého hostince do podoby, která je blízko dnešní. Zvětšil kapacitu krčmy, postavil víc stájí a rozšířil služby pro pocestné.

Hostinec byl provozován podobným způsobem až do roku 1920. V té době po rozvoji automobilismu se orientovali majitelé více na místní obyvatelstvo a provozovali restauraci s ryze českými specialitami dál až do roku 1950, kdy komunistický režim znárodnil celý majetek. Komunisté však slavný hostinec nezavřeli, ale byla zde provozována restaurace nevalné pověsti v zanedbaných prostorách pod názvem „Restaurace U Zborova“, podle místa bitvy v Rusku, kde zasahovaly české jednotky za první světové války.

Po revoluci byl majetek navrácen potomkům majitelů panu Vojtovi a panu Cimrhanzlovi a to v děsivém zdevastovaném stavu. Protože neměli finanční prostředky ani nápad co dál, prodali hostinec panu Jiřímu Máškovi, který se vrátil z USA do Československa. Ten se pak pustil do náročné rekonstrukce, kde se dbalo na detaily a řemeslníci se snažili dodržet všechno v původním stylu. Od roku 1992 pan Máška provozoval restauraci se svojí přítelkyní Marií, která řídila provoz restaurace.

Restauraci ponechali v lidovém stylu, ale tuto zvětšili na trojnásobek původní a pokračovali v rekonstrukci svého bytu, restaurace i pokojů pro penzion. Mezitím v roce 1996 se Marie stala ženou Jiřího Mášky a také jeho oporou. Jakmile dokončili celou rekonstrukci, pronajali tyto prostory zkušenému kuchaři / harcovníku/, panu Oudovi, který procestoval svět a vařil na zaoceánských lodích pro vybranou společnost. Ten se rozhodl obnovit slavnou tradici tohoto zájezdního hostince moderní formou nejen české kuchyně, ale i specialitami světové kuchyně, které nikde v kraji nenajdete. S vynikajícím servisem pro zákazníky a dávno zapomenutou zdvořilostí ke svým hostům.

V tomto nejstarším zachovaném hostinci /penzionu/ se budete cítit jako doma a to za nejlepší ceny v okolí. Naším cílem je, abychom pro Vás vytvořili příjemný pobyt a podmínky, na které budete ještě dlouho vzpomínat. Byli bychom rádi, kdyby jste se k nám vždy rádi vraceli a mluvili o nás s radostí a chválou. To bude ta nejlepší reklama pro náš penzion. Těšíme se na Vaši návštěvu ať už jen na oběd, večeři nebo na delší pobyt. Majitel a zaměstnanci penzionu.